Cykloturistická mapa SHOCART Hostýnské a Vizovické vrchy 152 (1:60 000)

SHOCART Hostýnské a Vizovické vrchy 152 (1:60 000) - Cykloturistická mapa 1:60000. Nejen zakreslené značené cyklotrasy, ale také hustá síť doporučených cyklotras, klasifikovaných podle povrchu a jízdní obtížnosti. Tipy na výlety s výškovými profily tratí, kilometráží a návazností na turistické značky a značené cyklostezky. Zlín, Vsetín, Holešov, Luhačovice, Vizovice, Slavičín, Bojkovice, Fryšták, Bystřice pod Hostýnem.

Tato podrobná mapa ukazuje sjízdnost většiny cest a stezek ve znázorněné oblasti. Mapa je na druhé straně doplněna popisem atraktivit, profily a popisy doporučených cyklotras. Mapa poskládaná do rozměru vhodného do kapsy je vložena do plastového obalu. Díky přelomovému zpracování byla tato edice map vyhodnocena jako nejlepší kartografické dílo v mezinárodní kartografické soutěži TourMap 2007. Mapami je pokryto celé území České republiky.

HOSTÝNSKÉ VRCHY jsou součástí oblouku Západních Karpat. Je to lesnatá vrchovina malebně vystupující z nižších plošin Kelčské pahorkatiny, Holešovské plošiny a Fryštácké brázdy. Geomorfologický reliéf Hostýnských vrchů je modelován systémem výrazných hřbetů a údolí, geologicky formovaných střídáním několik metrů mocných vrstev hrubozrnných pískovců až slepenců s mocnými vrstvami jílovců, který je označován jako Karpatský flyš. Výchozy tvrdších vrstev pískovců vytváří izolovaná skaliska ve vrcholových částech hřbetů. Celá oblast je prameništní oblastí řady říček i známých řek. Nejvyšším vrcholem je v severním hřbetu Kelčský Javorník. Tato severozápadní, vyšší část pohoří, je od nižší části oddělena hlubokým údolím Rajnochovické kotliny. Okrajové části hřbetu, oddělené údolím Bystřičky a Rusavy, přímo vystupující z Holešovské plošiny, dominuje vrchol legendárního Hostýna. Tato dominanta je podtržena z dáli viditelnou barokní bazilikou, zbudovanou v letech 1721–1748. Hřbety Hostýnských vrchů jsou převážně porostlé lesy. Původní složení lesních porostů, smíšený jedlobukový les, je však zachováno jen fragmentárně, většinou bylo nahrazeno smrkovými monokulturami. Přirozené bučiny a jedlobučiny Hostýnských vrchů jsou většinou chráněny jako přírodní rezervace a přírodní památky (Kelčský Javorník, Čerňava, Tesák, Brnátka, Obřany). Dalším typickým prvkem valašské vrchoviny jsou karpatské louky, které byly v minulosti spásány a koseny. Díky extenzivnímu hospodaření zde zůstal zachován přirozený bylinný porost, v němž dominuje řada druhů orchidejí (vstavačů). Většina těchto území je rovněž chráněna jako přírodní rezervace a památky (např. Pod Kozincem, Na Jančích, Stráň). Zvířena Hostýnských vrchů je ovlivněna především blízkostí Beskydského horského masívu, odkud se sem šíří živočichové vázaní svým výskytem na vyšší polohy (jelen, sporadicky rys, vlk, ptáci: jeřábek, ořešník kropenatý, čáp černý, strakapoud bělohřbetý, ojediněle i chřástal bělokrký). Člověk obohatil tuto oblast vysazením několika druhů (muflon a daněk). VIZOVICKÉ VRCHY Jsou odděleny od Hostýnských vrchů údolím řeky Dřevnice ve kterém se rozkládá největší město, hospodářské, kulturní i společenské centrum oblasti – Zlín, dále pak údolím Lutoninky směrem na Bratřejov k horskému sedlu Hranica a směrem ke Vsetínu údolím říčky Rokytenky ústícím ve Vsetíně do údolí Vsetínské Bečvy, která je hranicí Javorníků a Vsetínských vrchů. Vizovické vrchy nejlépe v celé oblasti zachovávají charakter vrásnění flyšového pásma Západních Karpat. Jsou zde charakteristické poměrně členité hřbety oddělené hluboce zaříznutými údolími vodních toků, která jsou charakteristická pro vodní toky, které si proráží cestu poměrně odolnými vrstvami flyšových pískovců. Charakteristickým jevem této flyšové oblasti, který se neblaze projevil právě po silných deštích a záplavách r. 1997 jsou rozsáhlé sesuvy půdy způsobené podmáčením jílových vrstev, které se pak vlastní vahou dají po kluzkém rozhraní do pohybu. Osou Vizovické hornatiny je Klášťovský hřbet který nejvyšších výšek dosahuje ve své východní části na vrcholech Klášťov (753 m) a Svéradov (737 m). Vizovické vrchy pokrývá pět regionů. Východní část v okolí Valašských Klobouk náleží Valašsku, ve střední části v okolí Vizovic a Zlína se rozkládá Podřevnicko, jižní část tvoří Luhačovické Zálesí, na dolním toku Dřevnice, u Tečovic a Otrokovic se Vizovické vrchy dotýkají Hané a částečně území regionu zasahuje i do oblasti Slovácka v okolí Uherského Brodu. Jihovýchodní partie Vizovických vrchů spadají do území CHKO Bílé Karpaty. Najdeme zde mnoho přírodních rarit jako např. vodní rostlinstvo Pomoraví, teplomilné biotopy lesostepního charakteru v údolí Olšavy, dubohabrové lesíky v okolí Zlína a Vizovic, karpatská dubohabřina se sněženkami na Slavičínsku. Z toho důvodu bylo vyhlášeno velké množství chráněných území. Nezanedbatelnou přírodní hodnotou oblasti jsou minerální prameny které lze najít na Zlínsku, Vizovicku a na jejichž léčivých účincích je založen především věhlas lázní v Luhačovicích. Celá oblast Hostýnských a Vizovických vrchů je protkána hustou sítí turistických tras které prochází systémem karpatských hřbetů od podhorských východisek a aglomerací k rekreačním centrům a krajinným dominantám vrchů. Cykloturistické trasy jsme pro Vás připravili tak, aby sledovaly sjízdné komunikace v údolích, vhodné průjezdy napříč hřbety a hřebenové trasy po jejich vrcholech. Cykloturistika v Hostýnských a Vizovických vrších je kromě vybraných silničních tras vhodná především pro sportovně a technicky zdatné jezdce na horských kolech. Věříme, že si dokážete z pestré nabídky vybrat takové trasy, které Vás plně uspokojí nejen po sportovní stránce, ale na kterých poznáte i některé z četných památek nebo krásná zákoutí horské přírody v tomto kraji. Přejeme Vám na cestách podkarpatskou krajinou šťastnou cestu a hodně příjemných zážitků. Nová mapa nabízí nejen zakreslené značené cyklotrasy, ale také hustou síť doporučených cyklotras, klasifikovaných podle povrchu a jízdní obtížnosti. Na opačné straně najdete tipy na výlety s výškovými profily tratí, kilometráží a návazností na turistické značky a značené cyklostezky. Najdete zde také spoustu důležitých informací nejen pro cyklisty.

Soupis map:

101 - Českosaské Švýcarsko
102 - Lužické hory - Českolipsko
103 - Jizerské hory
104 - Krkonoše
105 - Krušné hory - Chomutovsko
106 - Krušné hory - Mostecko
107 - České středohoří
108 - Lounsko
109 - Okolí Prahy, Mělnicko
110 - Kokořínsko
111 - Okolí Prahy, Nymbursko
112 - Český ráj
113 - Podkrkonoší
114 - Královéhradecko
115 - Broumovsko, Adršpašsko-teplické skály
116 - Orlické hory, Góry Stolowe
117 - Rychlebské hory
118 - Jeseníky, Králický sněžník
119 - Bruntálsko, Osoblažsko
120 - Chebsko, Ašsko
121 - Krušné hory-Karlovarsko
122 - Západočeské lázně
123 - Doupovské hory
124 - Karlštejnsko-Křivoklátsko
125 - Okolí Prahy, Slapy
126 - Posázaví - Benešovsko
127 - Čáslavsko, Přeloučsko
128 - Pardubicko, Železné hory
129 - Orlickoústecko
130 - Český les - Tachovsko
131 - Plzeňsko - sever
132 - Plzeňsko - jih
133 - Brdy - Příbramsko
134 - Český les - Domažlicko
135 - Pošumaví - Klatovsko
136 - Povltaví - Písecko
137 - Táborsko
138 - Vlašimsko
139 - Havlíčkobrodsko
140 - Jihlavsko
141 - Žďárské vrchy
142 - Velkomeziříčsko
143 - Svitavsko
144 - Okolí Brna, Moravský kras
145 - Drahanská vrchovina
146 - Horní pomoraví
147 - Olomoucko
148 - Opavsko
149 - Ostravsko
150 - Moravská brána
151 - Chřiby
152 - Hostýnské a Vizovické vrchy
153 - Javorníky
154 - Moravskoslezské Beskydy
155 - Šumava - Železnorudsko, Povydří, Chur...
156 - Šumava - Trojmezí
157 - Šumava - Lipensko
158 - Pošumaví - Prachaticko
159 - Českobudějovicko
160 - Novohradské hory
161 - Třeboňsko
162 - Pelhřimovsko
163 - Jindřichohradecko, Česká Kanada
164 - Podyjí-Thayatal
165 - Znojemsko
166 - Třebíčsko
167 - Okolí Brna, Ždánický les
168 - Pálava, Lednicko-valtický areál
169 - Slovácko - Hodonínsko
170 - Slovácko - Bílé Karpaty